Stránky Sdružení na pomoc popáleným dětem

Popáleniny vznikají působením nadprahových hodnot tepelné energie na organismus. Závažnost popáleninového úrazu je dána rozsahem a hloubkou postižení, věkem pacienta, lokalizací postižení, způsobem úrazu, ale i celkovým zdravotním stavem pacienta.

Rozsah

Rozsah vyjadřujeme procenty celkového tělesného povrchu. Nejsnáze se určuje „pravidlem devíti“ lze však užít pro jedince starší než 10 let. Pro výpočet je celkový tělesný povrch rozdělen na oblasti, které prezentují 9% nebo násobek devíti. Pro mladší děti používáme plochu dlaně, kdy dlaň se sevřenými nataženými prsty představuje 1% tělesného povrchu.

Jako těžký úraz se klasifikuje:

• u dětí do 2let rozsah větší než 5% tělesného povrchu
• u dětí ve věku 2-10 let rozsah větší než 10% tělesného povrchu
• u dětí ve věku 10-15 let rozsah větší než 15% tělesného povrchu
• u dospělých rozsah větší než 20% tělesného povrchu
• menší rozsah, ale postižení obličeje, krku, rukou, plosek nohou, perinea a genitálu
• inhalační traumata

Při takovémto postižení je již nebezpečí rozvoje popáleninového šoku. Rozvoj  popáleninového šoku je v prvních dnech život ohrožující, jeho léčba je důležitou součástí péče o kriticky nemocného pacienta.

Hloubka

Dále hodnotíme popáleniny  podle hloubky postižení, rozdělujeme je mezi tři stupně.

Pouhé zarudnutí bez porušení pokožky zařazujeme do I. stupně. S tímto se můžeme setkat i při intenzivnějším slunění. Kůže je zarudlá, teplá, bolestivá. Zahojí se bez následků.

Následující stupeň II rozdělujeme ještě na IIa a IIb. Rozdíl mezi nimi je v poškození škáry. U stupně IIa dochází k vytvoření puchýřů, kůže pod nimi je červená, postižené místo zůstává prokrveno. Škára však není porušena. Zhojení bývá bez kosmetických následků.

Zatímco u stupně IIa dojde ke zhojení během několika dnů, u stupně IIb je hojení komplikovanější. U tohoto hlubšího stupně je částečně zasažena dermální vrstva kůže – škára. I zde dojde k vytvoření puchýřů, spodní vrstva je zpočátku červená, později bledne. Hojení je komplikovanější, kůže se sice zahojí ještě spontánně, ale mohou se vyskytnout různé kosmetické defekty včetně jizev.

U popáleniny III. stupně je kůže postižena v celé tloušťce, včetně nervových zakončení. Postižená kůže nebolí, spodina rány mívá bělavou barvu, chybí kapilární návrat. V tomto případě je nutná chirurgická léčba s odstraněním odumřelé tkáně a následnou autotranplantací. Po zhojení zůstávají jizvy, jejichž léčba je dlouhodobá, většinou celoživotní.

Čerstvá popálenina se průběhem času mění. Na hloubku popálení mají vliv různé faktory. Jedním z nich je správné a včasné poskytnutí první pomoci. Při opaření je nutné postižené místo zchladit. U dětí je nutné použít vodu mající pokojovou teplotu, aby nedošlo k podchlazení organizmu. Můžeme zvolit i osprchování postižené části těla. Potom je třeba ránu zakrýt běžným prostředkem, např. plenou, kapesníkem. U menšího rozsahu stačí zavést postiženého k praktickému lékaři, u větších rozsahů je nutné okamžitě volat záchrannou službu. Lékař záchranné služby pak poskytne odbornou pomoc a následně nemocného dopraví na specializované pracoviště.

Faktory ovlivňující vývoj popáleniny

Další faktory mající vliv na následný vývoj popáleniny jsou:

• věk (kůže kojenců a batolat je tenčí než kůže dospělých, totéž platí i o kůži seniorů)
• lokalizace (kůže na víčkách je tenká, na rozdíl od kůže na zádech)
• stupeň teploty zdroje a doba kontaktu s povrchem těla
• celkový zdravotní stav